Páté místo z hokejbalového turnaje

Rok se s rokem sešel a na náš hokejbalový tým opět čekalo turnajové klání v Benátkách nad Jizerou. Letos jsme se na turnaj po loňských zkušenostech připravovali zodpovědněji a tak jsme si také mohli dát vyšší cíle a jak turnaj ukázal, oba jsme dokázali splnit. Jednak jsme vylepšili konečné umístění a hlavně jsme se představili v daleko lepším hokejbalovém světle než v předcházejícím ročníku a tak jsme se domů mohli vrátit s dobrým pocitem.

Sobotní ráno patřila dálnice z Hradce na Prahu k dvěma účelům. Jednak k přepravě polských příznivců ploché dráhy mířících na GP do Prahy a hlavně hráčům a fanynkám hokejbalového FC. V Benátkách jsme se sjeli kompletně kolem 8:30, nafasovali šatnu a šli se po očku porozhlédnout, s čímpak přijeli naši soupeři. Po vzhlédnutí části utkání Tábora s Ústím jsme se šli pomalu chystat na první utkání proti domácím Benátkám. Již před utkání jsme naší posilu v brance Tomáše Alexu upozorňovali, že si zachytá asi trochu více. To se do puntíku splnilo a Tomáš v brance od úvodní buly doslova čaroval. Hráči v poli jsme se povozili čtyřiadvacet minut na benáteckém kolotoči a po prohře 0:4 jsme se šli chystat na snad hratelnější zbytek skupiny. Domácí tým nás skutečně takřka k ničemu nepustil a ukázal, že za obhajobou prvenství jde rázně. Jak turnaj ukázal, domácí výběr neměl konkurenci a s velkým klidem turnaj vyhrál.

Krátce po poledni nás čekalo druhé utkání proti Táboru, který porazil ve svém prvním utkání Ústí. Naším cílem bylo smazat nulu z bodového i brankového konta a oživit tak naději na druhé místo ve skupině a vybojovat si tak právo účasti v boji o celkově třetí místo. Od začátku utkání jsme byli lepším týmem a co bylo nejdůležitější, proměnili jsme své šance a rychlé vedení 3:0 nám dodalo klidu. Ve druhém poločase Tábor snížil v přesilové hře na 3:1, ale poslední slovo patřilo našemu týmu a po výhře 4:1 jsme se mohli radovat z první vítězství. Na řadu tak přišel vítězný pokřik, který měl ve své režii Hlawoun.

Po tomto utkání jsme se odebrali na oběd a hlavně sledování semifinále MS se Švédskem. V jedné z restaurací podstatná část týmu usedla k TV a fandila naší reprezentaci, ale pak nastal problém, že nejmenovaná restaurace nevařila a tak jsme museli naproti, kde se vařilo. Bohužel však takovým „tempem,“ že jsem tam u onlajnů proseděli takřka celou druhou půlku utkání. V této restauraci se odehrál klíčový okamžik celého MS v ledním hokeji. Málokdo v republice ví, že vyrovnání 7 sekund před koncem nebyla zásluha Karla Rachůnka, ale našeho Brzdy. Ano skutečně čtete dobře! Akorát skočilo na onlajnech, že se bude v čase 59:46 vhazovat před brankou Seveřanů a v tom to přišlo. Brzda zapíchl svůj pohled na mobil a slíbil, že to dotlačí na vyrovnání. Zatímco Brzda tlačil, my podle velkého křiku z okolních restaurací již věděli, že se něco stalo a že to něco bylo vyrovnání na 2:2. Brzdu jsme pak nechali, aby si na to počkal na onlajnech a my pak všichni rychle dojedli a směřovali jsme na hřiště, kde se u stánku fandilo před důstojnou obrazovkou. Akorát jsme přicházeli a dvacet metrů před cílem (obrazovkou) se začali všichni radovat. Trochu jsem si zakleli, že jsme o to přišli, ale jak se ukázalo, byl to planý poplach a kotouč skončil na boční síti švédské branky. Program turnaje v Benátkách se lehce zdržel a tím nám dopřál prožít vítězné nájezdy a oslavit postup do finále.

Po radosti z postupu do finále našich hokejek na nás čekal duel s Ústím. Toto utkání připomínalo vše mimo hokejbalu a bylo to naše nejhorší vystoupení na turnaji. Soupeř toho příliš nenaběhal a my se mu s velkou chutí přizpůsobili. Až do 22.minuty (hrálo se 2x12) byl stav utkání 0:0. Až v začátku minuty třiadvacáté se nám podařilo dostat míček do branky Slovanu. V zápětí jsme tento počin zopakovali a připsali si tak do tabulky další body po výhře 2:0.

Před naším posledním utkáním byly karty rozdány jasně. Vzájemný duel s FC mladoboleslavských hokejistů určí, kdo si zahraje o třetí místo na turnaji. Snad již v desáté sekundě se nám nepodařilo proměnit velkou šanci a to jakoby předznamenalo další průběh utkání. Po celou dobu jsme byli nastěhováni před vynikajícím brankářem Středočechů, ale za čtyřiadvacet minut se nám jej nepodařilo překonat. Navíc přišlo zaváhání v naší obranné třetině a Boleslav vstřelila jak se později ukázalo vítěznou branku. V závěru jsme se pokusil o vyrovnání v power – play, ale prostě nám nebylo souzeno radovat se v tomto utkání z branky. Prohra 0:1 nás odsoudila k boji o páté místo proti Drakům.

První hrací den pro nás tak skončil nepříliš radostně, jelikož jsme všichni měli oprávněný pocit, že jsme na soupeře rozhodně měli. Střelecká produkce celého týmu nás však stála lepší, než třetí místo v naší skupině. Na základě toho jsme vyhodnotili situaci tak, že si nezasloužíme dostatečný spánek a šli jsme se potrestat ke sklenicím vody do místního „Picáku.“ Tresty byly individuální a dle toho probíhal i návrat jednotlivců na hotel. Na ranní snídani jsme se v 9:00 sešli všichni v ideální kondici a mohli začít spřádat plány na utkání o páté místo. Plán (vyhrát) byl stanoven za sekundu a my si tak mohli u chutné snídaně dopřát díl populárního seriálu Arabela.

Jak již bylo zmíněno, v utkání se Šumperkem bylo v sázce páté místo a náš tým toto utkání zvládl. Po poločasovém vedení 2:0 nás sice Draci zamkli před Tomášem Alexou, ale ten soupeři z několika šancí dovolil pouze snížit na 2:1 a nám tak zachránil konečné páté místo páté místo. Po tomto utkání nás pořadatel vyzval, zda by nebylo možné opakování „Gengel songu,“ který zazněl na našem smutečním posezené v ,,Picáku.“ Náš tým tuto prosbu vyslyšel a za pěveckou vložku byl odměněn potleskem účastníků turnaje. Teda vyjma boleslavského tábora, kterému se kulturní vložka příliš nezamlouvala :-D

Co napsat závěrem. Na první místě je potřeba vyseknout poklonu a přidat velké poděkování naší opoře v masce. Tomáš Alexa přijal naše pozvání na turnaj a v něm nás v brance nesčetněkrát podržel. Byl pak po zásluze vyhlášen třetím nejlepším brankářem turnaje. Proč jen se mi sem chce napsat, že jmenování nejlepšího brankáře se hodně podobá tomu vyhlášení z MS v ledním hokeji. No ale raději to sem psát nebudu :-D Takže Tomáši skutečně děkujeme a doufáme, že Ti s námi bylo tak dobře, jako nám s tebou a to nejen na hrací ploše. Poděkování patří také pořadatelům tohoto turnaje a všem hráčům, kteří oblekli dres našeho FC v turnajovém klání. Speciální poděkování pak patří našim kustodkám Radce a Ivetě, které se o nás pečlivě staraly a měli jsme co pít a s čím se rozcvičovat.

Sestava: Tomáš – Hany, Blues, Brzda, Dóža, Sváča st., Krejzič, Octopuss – Doly – Suk, Sváča ml. – Bublix – Kosi, Líba – Hlawoun – Víťa, Kozič – Sayx.